Ondřej Pohludka / U15: Do všeho dávám maximum!

F r ý d e k-M í s t e k - Jedno z důležitých životních období prožívá brankář U15 Ondřej Pohludka. Přijímací zkoušky na střední školu, za chvíli přechod z žákovské do dorostenecké kategorie. To vše ztížené koronovirovou epidimií, která převrátila zaběhlé plány vzhůru nohama. Ondra však bere vše z té lepší stránky, což lze z následujícího rozhovoru jasně vyčíst.

Sparta? Asi můj nejlepší zápas

Jaké bylo dlouhé období bez fotbalu? Těšení na první společný trénink asi bylo velké?
Hodně velké, to se těšil asi každý. Samozřejmě jsem chodil běhat, nějakou přípravu jsem měl, abych nevypadl z tréninku. Myslím, že se to odráží i na výkonech, které teď předvádím. Řekl bych, že se mi na tréninku celkem daří. Po tak dlouhé pauze byla chuť velká, jde to vidět i na ostatních klucích.

Po dobu zákazu společných tréninků jste trénovali individuálně, jaké to bylo běhat ze začátku s rouškou?
S rouškou jsem byl běhat jednou, dvakrát. Chodil jsem běhat do přírody mimo lidi, takže jsem neměl problém.

Pojďme se ještě vrátit před koronavirové období, kdy se sehrál přípravný zápas se Spartou v Praze na Strahově. Bylo to tvůj doposud nejlepší odchytaný zápas?
Asi ano. Určitě jeden z nejlepších zápasů, které jsem doposud odchytal.

Jak na něj zpětně vzpomínáš?
Sparta hrála opravdu dobře, ale myslím, že mohu za celý tým říct, že jsme do toho dali vše. Hráli jsme opravdu dobře, byť to nakonec výsledkově tolik nedopadlo.

Nervozita byla, vzhledem k tomu, že to bylo proti Spartě?
Trochu ano, ale pak jsem si řekl, že je to tým jako každý jiný. Je přece jedno, jestli hrajete proti Spartě nebo třeba proti Bašce, musíte do toho dát vše.

Proti Spartě jste předvedli opravdu výborný týmový výkon. Proč to s takovým nasazením nešlo v některých mistrovských zápasech v sezóně?
Tak to opravdu netuším, možná jsme někdy podcenili soupeře a nebyli tolik koncentrovaní.

Myslíš, že je to v podcenění nebo člověk vidí, že hraje proti Spartě a dá do toho podvědomě více?
Možná to v podvědomí bylo, ale za sebe mohu říct, že se snažím dávat do každého zápasu vše. Někdy se zápas podaří, někdy ne, tak už to ve fotbale bývá.

Nemůžete vždy spoléhat, že budete mít druhý pokus

Jedna z takových tradičních otázek, proč sis vybral právě brankářský post?
Začínal jsem v poli, ale potom, ani nevím jak, jsem se přes dědu dostal k chytání. Chytlo mě to a od té doby chytám, baví mě to.

Nechystáš se vydat třeba do útoku? I takové případy v klubu máme...
Baví mě to v bráně, takže změnu postu neplánuju. (s úsměvem)

Čeká vás posledních pár dnů v žákovské kategorii, nemrzí, že vás předčasné ukončení sezóny připravilo o to, abyste si poslední týdny v žácích užili?
Jasně, mrzí nás to, chtěli jsme si ještě zahrát. Naštěstí budou ještě nějaké přáteláky.

Ještě citelnější je to určitě ve škole, jak vnímáš to, že jsi přišel o společné chvíle s kamarády na základce? V devítce je to většinou v květnu a červnu tak, že už má člověk po přijímačkách a užívá si blížícího se léta...
Není to úplně tak, že bychom se neviděli, chodili jsem ven, bavili se spolu, akorát to nebylo ve škole. Chodili jsme si s klukama zakopat na hřiště, někdy se vídali i s kamarádkami. (s úsměvem) Je ale pravda, že to nebylo úplně ono, škola mi chyběla.

Necítíš se znevýhodněný tím, že ohledně přijímacích zkoušek na střední školy byla nejistota, kdy, jak?
Já si myslím, že ani ne, protože mám více času se na přijímačky připravit. Ve škole máme nyní i přípravné kurzy. Samozřejmě doufám, že mi přijímačky vyjdou.

Ale oproti dvěma pokusům pouze jeden?
Nemůžu vždy spoléhat na to, že budu mít nějaký druhý pokus. Vždy musím dát do toho prvního vše.

Povídali jsme si ještě před rozhovorem. Hlásíš se na IT obor na Horničák ve Frýdku-Místku. Proč zrovna tento obor?
Počítače mě baví, takže volba byla jasná.

Takže IT, fotbal nebo obojí?
Rád bych se živil fotbalem, ale kdyby to nevyšlo, je samozřejmě dobré mít něco vedle toho.

Jak už bylo na začátku zmíněno, čekají tě se spoluhráči poslední dny v žákovské kategorii. Na co v žácích nejraději vzpomínáš?
Krásných zážitků byla spousta. Rád vzpomínám na turnaje v Chorvatsku a v Mnichově. To bylo super. Ale v dobrém vzpomínám takřka na každý zápas, jsme dobrá parta, v autobuse sranda. Je to opravdu zábava.

Jaký dle tebe bude přechod do dorostenecké kategorie? Není to sice ještě dospělý fotbal, ale přece jen už je tomu blíže...
Jaký bude přechod, to se uvidí až na hřišti. (s úsměvem) S dorosteneckou kategorií mám trochu zkušenosti, když jsem hrál za Raškovice, takže krok úplně do neznáma to nebude.

S Ráďou jsme dobří kamarádi

Dostáváme se do části, kde se ptám na fotbalové vzory. Máš?
Marc-André ter Stegen z Barcelony, je to vynikající brankář, má skvělou hru nohou, přehled, neskutečné zákroky.

Proč ne třeba Manuel Neuer? Také německý brankář, také výborný, skvělá hra nohou...
Asi mě nějak nezaujal, Ter Stegen mi padl do oka více.

Kdybys mohl vyzvednout nějakou svoji přednost, jaká by to byla?
Asi to, že do všeho dávám maximum.

Co bys naopak dle tebe potřeboval vylepšit?
Hra nohou, to bych potřeboval zlepšit, jde to pomalu, ale doufám, že budou brzy vidět výsledky. Také se na to zaměřujeme na gólmanských trénincích.

V bráně se nejčastěji střídáš s Radimem Řehou. Jak to mezi vámi funguje?
Řekl bych, že jsme dost dobří kamarádi. S Ráďou je sranda, navzájem se podporujeme.

Zmiňovali jsme, že zápas proti Spartě byl zřejmě tvůj zatím nejlepší. Máš naopak nějaký, na který bys nejraději zapomenul?
Vrátil bych se k turnaji v Mnichově, hráli jsme proti Milánu a pustil jsem opravdu blbý gól, to jsem se cítil špatně.

Jsi brankář, který si chyby zpětně hodně analyzuje?
V hlavě si to promítám a snažím se to příště neopakovat. Když se ta situace v zápase opakuje znova, už vím, co udělat lépe.

Díváš se pak třeba zpětně na sestřihy zápasů?
Ano, na sestřihy se dívám, je zajímavé si to takhle zpětně prohlédnout.