Šéftrenér mládeže Vojvodík: Co se povedlo, je malý zázrak, děkuji všem!
V létě minulého roku jsme měli řadu rozhovorů, kde jste proklamoval, že to bude taková sezóna stabilizační, kde se bude dávat vše dohromady a budou se stavět základy. Jak se tedy sezóna v tomhle ohledu povedla?
Když jsem v létě přišel, každý tu žil s tím, že budeme mít jen dva dorostenecké týmy, mladší a starší dorost. Počet hráčů byl opravdu šílený. Dalo nám dost práce, abychom otevřeli ročníky ve všech soutěžních kategoriích. Co mi připadá úplně, nevím, jak to nazvat, šílené, je, že informace, že budou jen dva ročníky, vzešlo od bývalého sportovního vedení dorostu. Což jsem byl hodně naštvaný. Frýdek-Místek si zaslouží čtyři dorostenecké týmy, jak jsem již zmiňoval, stálo to opravdu hodně úsilí. Musím poděkovat Radku Šmídovi a Radkovi Myškovi, že mi velkou mírou pomohli sehnat hráče. Chci jím moc poděkovat. Vedení z.s. nám v tomto dalo volnou ruku, za což mu patří také dík. Dobře se pracovalo v tom slova smyslu, že jsme si to mohli řídit sami, samozřejmě vždy po konzultaci s vedením. Ale naše návrhy nám většinou odsouhlasilo. Za mě je takový malý zázrak, že jsme to vůbec rozjeli, protože ten počet hráčů byl ještě v červenci minimální. Bylo opravdu velké riziko, že když soutěže rozjedeme, tak je nedohrajeme. Ale poctivou prací se povedlo hráče sehnat, jak za pomoci menších klubů v okolí, které nám nějaké hráče pustili, tak i ve spolupráci s Baníkem Ostrava.
Tady se i sluší říct, že pomohlo zapálení hráčů, kteří se sami hlásili, že budou hrát i za U18…
Pamatuji si na začátku loňské sezóny, že byl rozhovor, kdy jsme říkali, že chceme klukům vlézt do hlavy a překopat jim myšlení v dobrém slova smyslu. Nejen hráčům, ale i trenérům. Za rok nejde úplně vše zvládnout. Opravdu před hráči smekám. Nějací kluci se sami hlásili, že chtějí hrát soboty i neděle. Pomohli nám hráči ze šestnáctky, ze sedmnáctky. Celá dorostenecká kategorie spolupracovala na výborné úrovni. Musím poděkovat všem dorosteneckým trenérům, že se to zvládlo. Kluci nebrblali, když jsme jim řekli, že budou hrát sobota, neděle. Samozřejmě jsme se to snažili točit, ať hráče nepřetěžujeme, ale takový Marek Bányácski, ten by chtěl hrát pořád, toho jsme spíše museli brzdit. (s úsměvem) Mám pocit, že hráči opravdu chtěli hrát sami. Navodili jsme takovou atmosféru, že tahali za jeden provaz.
Vzhledem k okolnostem bych řekl, že i výsledkově to byla povedená sezóna?
Přiznám se, že jsme měli trošičku větší cíle. Ročníky staršího dorostu mají kvalitativně na to, aby se popraly o vyšší příčky. Ale vzhledem k naší situaci v uplynulé sezóně, to bylo asi opravdu maximum.
Musíme zmínit, že se týmu bohužel nevyhýbala zranění….
Jakub Dudek, Jakub Kováč, Filip Želazko, ke konci nám vypadl i David Forch. I tohle se nám bohužel nevyhnulo, i přesto se nám sezónu povedlo zdárně dotáhnout. Osmnáctka se trochu trápila výsledkově, ale nakonec jsme vše zvládli. Šestnáctka hrála celou sezónu velmi dobře a zaslouží také velkou pochvalu i se sedmnáctkou. Také jsme jim to narušovali tím, že jsme jim brali hráče, ale také se někteří hlásili sami. Umístění třeba pro někoho nemusí být světoborné, ale když jej vezmeme v kontextu situace, která panovala loni, tak je to malý zázrak. Opravdu chci všem ještě jednou moc poděkovat, jak hráčům, tak trenérům, vedení a celému mládežnickému úseku. Opravdu to nebylo jednoduché.
Páté místo U19 tedy nakonec kvitujete?
Určitě. Je pravda, že začátek jara jsme výsledkově nechytli. Herně jsme to zvládali, výsledkově se nedařilo. Jestli se nepletu, tak jsme měli po šesti kolech jeden bod. Ale pak to naskočilo, dostali jsme se do herní pohody. Nakonec je páté místo výborné vzhledem k tomu, v jaké situaci jsme byli. I když věřím, že kdybychom nemuseli posouvat hráče z osmnáctky do devatenáctky a naopak, tak by byla síla o mnoho větší. I umístění mohlo být vyšší, protože tento ročník je opravdu výborný. Když jej udržíme, můžeme hrát v příští sezóně o špici tabulky.
Nebo hrát s nadsázkou domácí zápasy pokaždé na hlavním hřišti, kde se vždy vyhrálo. Ten impuls, že se začalo dařit, přišel i od fanoušků, kteří přišli U19 podpořit…
Fanouškům bychom chtěli opravdu poděkovat. Hráči najednou slyšeli fandění, což pro ně bylo něco nového a vybičovali se ke skvělým výkonům. Na hlavním hřišti to zvládali úplně super. Není jednoduché přejít z menšího hřiště na hlavní, protože jsme na něm na jaře trénovali asi čtyřikrát. Samozřejmě prostorové vnímání je pak trochu jiné. Ale hráči to i za podpory fanoušků zvládli, udělala se úspěšná série, v kabině byla větší pohoda. Kluci si začali věřit. To, co mají v sobě, dokázali prodat na hřišti.
Na podzim byla v kabině mnohdy bouřka, na jaře naopak. Z toho lze usuzovat nějaký progres?
Věci, které jsme chtěli dělat, věci, které jsme chtěli přenést z tréninku do zápasu, než to naskočilo, tak to chvíli trvalo. Na podzim jsme museli někdy výrazněji zvýšit hlas. Na jaře už to naskakovalo. Nebylo to úplně podle představ, ale některé herní momenty byly přesně to, co jsme chtěli. Měli jsme z toho radost. Kluci to na jaře tahali v podstatě v sedmnácti lidech. Křičet pak na někoho v kabině, ještě když hraje za osmnáctku a má toho plné zuby, to jsme opravdu nechtěli. Spíše jsme kluky chtěli povzbudit a vlít jim šťávu do žil.
Pokud se něčím tým vyznačoval, tak to byla týmovost. Uvedl bych to na jednom příkladu. Davidu Macečkovi se na jaře střelecky nedařilo. Poslední utkání gólem rozhodl a měl z něj opravdu upřímnou radost a spoluhráči s ním. Nebyla u Davida vidět nějaká nevraživost, i když se mu nedařilo a jeho brácha Luděk přitom střílel jednu branku za druhou. Přišlo mi, že jeden to vezme za druhého a naopak. Na podzim to byl Marek Bányácski, Matěj Křenek, na jaře Luděk Maceček...
Když se nedařilo jednomu, zaskočil druhý, to bylo výborné. Nebylo to tak, že vypadne jeden klíčový hráč a všechno se zbortí. Baňa (Marek Bányácski pozn. red.) měl na začátku skvělou formu, pak mu to nešlo, pak měl Křeňa (Matěj Křenek pozn. red.) výborné období, Luděk Maceček, který měl fantastické jaro. U Chylase (Ondřej Chýlek pozn. red.) byla škoda, že se po skvělé zimní přípravě zranil, měl formu jako hrom. Ti, co nehráli od začátku a naskočili, bylo vidět, že je to kvalita. Poslední zápas například naskočili v průběhu zápasu Psoťák (Martin Psota pozn. red.) s Chylasem a hodně to oživili a pomohli k výhře.
Jak se zmiňuješ o Davidovi a gólu, tak byla radost i v kabině. Kdyby to někdo viděl...měl obrovskou radost. Přitom to bylo poslední kolo a v uvozovkách o nic nešlo, vůbec to nebylo poznat. I my jsme z toho čerpali energii, protože jsme viděli upřímnou radost.
Byl jste překvapený, že nejlepší střelec týmu byl stoper, i když podzim v jistém ohledu mohl naznačovat?
Každé mužstvo má své přednosti. Tento tým asi nikdy nebude postavený tak, že by byl kombinačně jako Barcelona. Síla mužstva byla jednoznačně ve standardních situacích, které jsme zvládli. Jestli se nepletu, tak Luďa dal většinu gólů právě ze standardek. Výškově máme na MSDL nadstandardní mužstvo. Luďa byl vždy tam, kde měl být. Ale je to samozřejmě práce i ostatních hráčů, protože máme vše nacvičené kde, kdo má sbíhat. Klapalo to.
Navíc převzal i kapitánskou funkci, Vojta Kudláček byl zraněný a měl školní povinnosti, pak se zranil i Kuba Dudek…
Škola má přednost, to je jednoznačné. Kudla maturoval, nestíhal tréninky tak, jak by chtěl, do toho se zranil. Ale stále žil s týmem, i když nemohl být na všech zápasech. Musím říct, že v kabině to opravdu klapalo.
Je to trochu předčasné, ale bude cíl pro nadcházející sezónu jasný, postup?
Nejsme alibisté, abychom se schovávali. Když se kádr udrží, i když samozřejmě víme o nabídkách hráče...
Asi by bylo fajn, kdyby jednání korektní, což asi někdy neplatí?
Většinou se to dozvídáme od někoho jiného. Kluby oslovují hráče bez našeho vědomí, čemuž pochopitelně nejsme nakloněni, protože jsme vstřícní k jednání. S někým se domluvíte, s někým se nedomluvíte. Počítám s tím, že všichni hráči nastoupí do přípravy, co bude, nebude, uvidíme 8. července.
Mluvil jste o složité situaci, skladba dorosteneckých týmů, přitom se tuhle sezónu "rodina" MFK Frýdek-Místek mládež rozrostla o kategorii dívčích přípravek. I podle ohlasů hodně povedená záležitost, co byste k tomu řekl?
Jelikož jsem vedoucí trenér mládeže, tak to bereme komplexně. Bavíme se o dorostu, ale samozřejmě nás zajímá celá klubová struktura. Hodně lidí nás od rozjetí dívčích přípravek odrazovalo, ať neděláme, že to nebude fungovat. Sehnali jsme si perfektní trenérky, zapálené trenérky. Podařilo se nám to rozjet neskutečně. Jsem pyšný na to, že se nám povedlo opět rozjet dívčí fotbal ve Stovkách. Takové ty s prominutím blbé kecy lidí, že to nebude fungovat, jsme hodili za hlavu a šli jsme do toho. Jsem rád, že se to rozjelo. Ukážeme lidem, že i holky mají právo hrát za Frýdek-Místek. Kdysi tu byla ženská liga, což ještě pamatuju, třeba se tomu přiblížíme a budeme se chodit na Stovky dívat na ženský ligový fotbal.