Fotbalové začátky stoletého klubu

F r ý d e k-M í s t e k – Dosáhnout sta let v životě lidském, je výjimečná událost, nezanedbatelná je ale rozhodně i v životě klubovém. Roky nedávné mají mnozí fanoušci a hráči v paměti. Vzpomenout však na samotné začátky klubové historie už je z logického důvodu běhu času těžší oříšek. Zde nám může ale pomoci zlatý poklad – klubový archiv.

První měsíce života mladé Československé republiky, doba vzletných ideálů, rozvoje kultury, průmyslu, umění, ale také tělovýchovy. Především však radost z míru a ze skončení 1. světové války, chuť žít opět naplno a těšit se života. Ten se znovu naplno rozběhl a jak bylo zmíněno, v popředí byl i sport. Fotbal získával stále více na popularitě. Ano, nejviditelnější byl především v Praze nejen s oběma slavnými S, ale i v ostatních koutech Československa to začalo kopanou žít. Nejinak tomu bylo i na pomezí Moravy a Slezska, tehdy ještě ve dvou samostatných městech – moravském Místku a slezském Frýdku. A právě ve Frýdku se začala rodit kolem lískoveckého podniku Karlova huť historie našeho klubu. Byť letos slavíme 100 let od jeho vzniku, první krůčky udělali fotbaloví nadšenci z valcířského závodu již v roce 1919. „V roce 1919 se sešli nadšenci kopané a ustavili kroužek pod názvem Karlovohutní fotbalový klub. K tomu jsme však potřebovali vhodný pozemek na hřiště, abychom nemuseli hrát na hřišti Sportvereinu Fridedeck,“ zmiňuje nejmenovaný pamětník v klubovém archivu.

Grafické znázornění Karlovy hutě ve 20. letech 20. století. (zdroj: ZAO)

DSV Friedeck-Mistek byl už z názvu německý fotbalový klub, a právě s ním také odehrála Karlova Huť svůj první zápas, který se sehrál na hřišti "Pod puklí" v Místku. Hosté nastoupili v bílých dresech, na kterých měli písmena KFK, což byla německá zkratka slov Karlshutter Fussballklub. Ale zpět ke vzpomínkám pamětníků. „Nakonec jsme se v roce 1921 rozhodli, že si vybudujeme vlastní hřiště vedle dělnické kolonie a vstoupili jsme do Federované dělnické tělocvičné jednoty,“ rok 1921 tak jest oficiálním vznikem klubu SK Karlova huť. Vznik vlastního hřiště se ale nerodil snadno, byl však pro Valcíře životně důležitý. „Byli jsme na tom zle, neměli jsme svoje hřiště, proto jsme hráli na hřišti německého mužstvo Sportverein Friedeck, kdy nám nabídli, ať hrajeme jako jejich B mužstvo. A to jsme nechtěli. Proto jsme se obrátili na správu závodu Karlovy hutě, aby nám přidělila pozemek. V jakém stavu byl kousek půdy u dělnického kolonie svědčí slova tehdejšího ředitele Ing. Appelta, který při prohlídce vyhlédnutého místa řekl, že bychom si všichni zasloužili být odvezeni do Opavy (a myslel tím jisté zařízení). Trvali jsme na svém, a tak dal brzo povolení, jelikož byl toho názoru, že nejsme schopni v tomto prostoru hřiště vybudovat. Ale sen se stal skutkem,“ byť bylo hřiště menších rozměrů, a proto se hodilo spíše k trénování, bylo první vlaštovkou.

„V roce 1922 jsme přihlásili náš oddíl kopané do mistrovské soutěže. Po rozlosovaní jsme viděli, že na Ostravsku je celkem 10 oddílů. Zápasy byly pro naše mužstvo snadné, protože oddíly v soutěži byly slabé výkonnosti.“ Dělnický sportovní klub Karlova huť a jeho mužstvo kopané tvořili základ pozdější silné sportovní jednoty. Řádná tělovýchovná jednota byl založena až v roce 1925. V čele byl předseda Jan Lipovčan, jako jednatel Rajmund Bartík, místostarosta Čěněk Klimek, vychovatel Josef Kavka a jiní. Mezi prvními hráči SK Karlova huť, která později hrála důstojnou úlohu ve Slezské fotbalové župě byli bratři Krahutové, Mynář, Barvík, F. a T: Blechové, Schreinzer, Doležálek, Žytek, Bielica, Kočvora, Lichnovský, Skřížala a další.

Pomalu se blížil rok 1928, další mezník pro klubovou historii. Karlova Huť získala nové hřiště, které ji sloužilo jako hlavní až do poloviny 70. let. Další hřiště u břehu řeky Ostravice pak mělo zanedlouho vyrůst. 1. října 1928 se v sále hotelu "Silesia" ve Frýdku konala schůze, která dala vzniknout SK Ostravica Frýdek, z něho později vznikl Slezan Frýdek-Místek. Ale to už zase příště...

zdroj: archiv klubu, V. Vlk

TOPlist