Obránce U16 Roman Žiga: Raději se zlomeným palcem, než dostat gól

F r ý d e k-M í s t e k - Mládežnické týmy nečekaly uprostřed týdne žádné domácí zápasy, byl tak prostor rozhovor. Tentokrát jsme si povídali s hráčem naší U16 Romanem Žigou. S velkým fanouškem Manchesteru United a řízným obránce jsme probrali hned několik témat.

Vidět fotbal v Anglii? To byla paráda!

Romane, jak ses dostal k fotbalu?
Od taťky, už odmala mě k fotbalu vedl, sám ho také hrál, takže jsem k tomu měl blízko.

Žádný jiný sport neměl šanci?
Vůbec, už od tří let jsem nosil fotbalové dresy. U babičky jsem měl branky a kopal jsem si.

Jaké dresy?
Většinou Manchester United, protože mu fandil i taťka a někdy také Barcelonu.

Proč zrovna United?
Chvíli jsme bydleli i v Anglii, takže i to byl jeden z důvodů.

Kde přesně jste bydleli?
Právě kousek od Manchesteru. Přímo na United jsem se bohužel na zápas nedostal, ale byl jsem se podívat na stadionu. Byl to super zážitek. Vidět sochy legend, trofeje. Jinak jsem na fotbale v Anglii byl, ale byly to nižší soutěže.

Tak to je pak pochopitelné, proč United. Říká se, že fotbal je v Anglii náboženství, můžeš to potvrdit?
Stoprocentně, taťka také v Anglii hrál nižší soutěž, a to byla paráda.

Nižší soutěž, jakou to mělo kvalitu v porovnání s českým fotbalem?
Myslím, že to mělo větší kvalitu než naše třetí liga.

Vidić s Ferdinandem byli TOP

Fandíš stále, i když se United momentálně nedaří sbírat trofeje jako dříve?
Stále, už odmala, i když tato sezóna nebyla tak špatná. Každý rok věřím, že se zvednou.

Když už se tu bavíme o United, máš nějakého oblíbence v dresu Red Devils napříč historií?
Pro mě byli vždy top Rio Ferdinand a Nemanja Vidić. Nebýt jich, tak si myslím, že United nezískal tolik trofejí.

Ferdinand a Vidić to byli borci, kteří dokázali jako stopeři i pořádně přitvrdit...
To si mi právě nejvíce líbilo, hlavně u Vidiće. Ten měl jednu hlášku. „Raději si nechám zlomit nos, než abych dostal gól.“

Řídíš se podle toho i ty?
Snažím se. (s úsměvem) Je pravda, že takhle uvažuju. Myslím, že takhle by měl uvažovat každý obránce. Raději budu v nadsázce se zlomeným palcem, než aby mě soupeř předskočil a dal gól.

Pamatuji si, když hrála v zimě U15 se Spartou, že jsme se bavili, že na Spartu se musí od začátku bez respektu a ty jsi to hned v úvodu potvrdil. Jsi ten, kdo za to vždy vezme?
Myslím si, že jo. Že když si řeknu, že půjdu tvrdě, tak jdu, ale samozřejmě férově a v rámci pravidel.

Dorostenecký fotbal mě baví více

Pojďme k aktuální sezóně. Přechod z žákovské do dorostenecké kategorie. Jak moc velký to je podle tebe ve hře rozdíl?
Týmy jsou vyspělejší, hlavně fyzicky. A je to rychlejší. Když nám bude chybět spolupráce, třeba jako v zápase proti Třinci (prohra 0:2 pozn. red.), tak nemáme šanci být v soutěži úspěšní.

Baví tě dorostenecký fotbal více, než ten žákovský?
Baví, můj sen byl dostat se ke starším, ale to teď asi neklapne. Někdy bych si ale 2. ligu za U17 chtěl zkusit. (s úsměvem)

Jak moc těžké to je bez pěti hráčů, kteří byli posunuti do U17, a byli pro tým poměrně stěžejní?
Nechci snižovat kvalitu našeho stávajícího týmu, ale vidíme to s kapitánem Matym Cudzykem stejně, když vám odejde pět takových hráčů, je to samozřejmě hodně znát. Hlavně v ofenzivě. Nikdo tak nedokáže vepředu udržet míč jako Viktor Kováč, Deny Němec. To se pozná i podle vstřelených gólů. Když jsme byli kompletní, dali jsme Prostějovu v Marečkovi sedm gólů. Proti Staré Bělé v divizi 0:0, proti Havířovu 2:0. Ale snažíme se, bojujeme.

Defenziva ale poměrně drží...
V obraně nám to klape, funguje to, i když si myslím, že by mohl trenér udělat pár změn. (s úsměvem) Obrana drží i díky kapitánovi Matymu Cudzikovi, je to výborný stoper a skvělý člověk. Kapitánskou pásku si zcela zaslouží.

Když si vybavíš svoji dosavadní kariéru, co byl pro tebe největší zážitek?
Pro mě byl největší zážitek, zahrát si proti Spartě. Mohl bych říct i turnaj v Německu, ale byla to Sparta, jednoznačně. Myslím si, že zápas se mi tam povedl, stejně jako celému týmu. Sice jsme potom prohráli větším rozdílem, ale byl to dobrý zápas, mohli jsme i remizovat, kdybychom proměňovali šance. Hodně nás podržel brankář Ondra Pohludka.

Jaké to je hrát proti Spartě, když porovnáš ostatní soupeře, proti kterým si nastoupil?
Vždy se hraje lépe proti lepším týmům, lépe se na to připravíte a hlavně, nemáte co ztratit.

V úvodním utkání dorostenecké divize ses postavil proti Havířovu k penaltě. Jsi určený?
Jsem. Trenér se nás zeptal před zápasem, kdo se cítí na penaltu, tak jsem se přihlásil. Od té doby mi trenér věří.

Řekl bys o sobě, že jsi gólový obránce?
Zatím jsem nejlepší střelec týmu. (smích)

Do útoku raději ne

Co volný čas, je ještě něco krom fotbalu, čemu se věnuješ?
Snažím se i trávit čas kamarády, někdy jsou na mě naštvaní, že na ně nemám čas. Tak se to snažím alespoň jednou týdně napravit. Většinou se však soustředím na fotbal. Chodím i plavat, když jsem teď v dorostu, snažím se i více posilovat, abych byl v kondici a byl silnější v soubojích.

Mluvil si o posilování, jde to poznat v osobních soubojích, cítíš se lépe?
Cítím. Bylo to asi proti Havířovu, jeho útočník byl hodně robustní. Myslím, že jsem si vedl dobře. Myslím, že ho to v soubojích více bolelo.

Poslední dobou nastupuješ na kraji obrany, takže raději stoper nebo bek?
Jednoznačně stoper. Nejlépe se cítím na stoperovi, nevím, proč tomu tak je, ale je to tak.

Takže by ses rád vrátil na post stopera?
Myslím, že když jsme byli s Matym (Matyáš Cudzik pozn. red.) proti Havířovu na stoperovi, soupeř neměl žádnou pořádnou střelu. Nešlo to projít.

To je možná i kvalitou soupeře...
Asi ano, ale stejně si myslím, že bych na stoperovi odvedl větší kus práce než na beku.

Do útoku tě to netáhne?
Ne, to vůbec. Občas má v zápase takové nervy, že bych šel na hrot, ale od základu určitě ne. Už jsem to zkoušel v žácích pod panem trenérem Šmídem, nešlo mi to. (smích)

TOPlist