Ondřej Prepsl: Stovky? Skvělí fanoušci a Franta Vojvodík

F r ý d e k-M í s t e k - Prožít v jednom klubu takřka deset let, to už není takovou samozřejmostí jako dříve. Brankář Ondřej Prepsl však k takovým fotbalistům patří. Ve Stovkách působil od roku 2008 do roku 2017. Aktuálně trenér akademie FAČR a brankář divizního Frýdlantu nad Ostravicí právě nejen na tyto časy zavzpomínal pro facebookové stránky fanoušků Ultras Lipina official.

Ahoj Ondro, na začátek rozhovoru dovol otázku, jak vypadá obyčejný den Ondry Prepsla v době, kdy není možno trénovat, a to nejen s týmem Frýdlantu nad Ostravicí, ale i jako trenér akademie FAČRu?
Ahoj, v prvé řadě je třeba říct, že změna to je momentálně obrovská. Když nebudu řešit to, jestli je správné, že děti nemůžou trénovat, tak musím říct, že pro děti je tohle celé ještě větší průšvih než pro nás dospělé. Celá má práce jako trenéra vypadá teď tak, že vytvářím na každý den svým svěřencům individuální plán, co mají plnit. Opravdu se nemohu dočkat, až budu znova většinu dne trávit na hřišti. Musím říct, že pracovitost a poctivost mých svěřenců je pro mě velmi inspirativní a motivující. Jsem přesvědčený o tom, že ti poctiví a pracovití jsou schopni i z této doby vyjít silnější, aspoň co se brankářů týče.

Své trenérské sídlo máš na "nových Bazalech" a už jen podle fotek tam musí být pro hráče a trenéry parádní zázemí, je to tak i v reálu?
O mně je všeobecně známo, že jsem byl a pořád jsem velký fanoušek Baníku, takže pro mě jsou Bazaly velmi významné místo. Jsem velmi rád, že fotbal na tomto místě mohl aspoň v této formě zůstat. Pro kluky v akademii je navíc super denně potkávat hráče baníkovského „Áčka“. Celkově tam jsou hlavně pro výchovu mladých fotbalistů podmínky, které nám musí téměř všude závidět.

Je srpen 2008 a ty jsi, jako dvacetiletý mladík, poprvé na Stovkách. V podstatě náhrada za další ikonu Radka Antošíka. Vybavíš si kabinu, zázemí, kluky, trenéra?
Vše si vybavuji docela živě, byl to pro mě opravdový krok mezi dospělé. Hrál jsem sice tehdy už delší dobu za B-muže Baníku, ale tam to bylo tvořeno spíše dorostenci. Najednou jsem se objevil v čistě mužské kabině, kterou vedla taková ikona jako trenér Látal. Kdybych měl vyzvednout někoho z tehdejších hráčů, tak by to byl určitě Luboš Němec, výborný fotbalista, a hlavně neuvěřitelný stmelovač kabiny.

Co zápisné, prozradíš čtenářům, co jsi musel absolvovat?
Na první zápisné nezapomenu do konce života. Už tam se ukázalo, do jaké perfektní party jsem se dostal. Tehdy jsem poprvé potkal Fituse (Petr Literák pozn. red.), který byl tou dobou sice dlouhodobě zraněný, ale akce tohoto tipu si nenechal nikdy ujít. To, čím si každý hráč musel při vstupu projít, si spíš nechám pro sebe, není to úplně na zveřejňování.

To ani neprozradíš, jestli šlo například o zpěv, speciální úkol?
Řeknu to takhle, zpěv tam byl také, ale určitě to nebyla hlavní část programu. Některé prvky příjímacích rituálů nejsou vážně publikovatelné a ani bych nechtěl třeba odradit budoucí hráče Lipiny, které by to, takhle napsáno, mohlo lehce vyděsit. Každopádně to tam ještě pořád má v plné kompetenci Fitus a ten je, jak jsem naznačil výše, v těchto věcech velmi kreativní.


Třiatřicetiletý ostravský odchovanec už v mládí prokazoval svůj talent, když nahlédl do mládežnické reprezentace a rychle se prokousal i do ligového kádru, kde však větší šanci nedostal. V roce 2008 tak odešel do Frýdku-Místku, s kterým v podstatě spojil profesionální kariéru. Ve Stovkách působil až do roku 2017, kdy se rozhodl pro kariéru trenérskou. Na chytání však nezanevřel a nyní patří k oporám divizního Frýdlantu nad Ostravicí. Jeho zaměstnáním je pak již zmíněná trenéřina, působí jako profesionální trenér akademie FAČR. Mimo to vede s kolegy Moravskoslezskou Brankářskou Akademii. S Ondřejem v tomto směru spolupracuje i naše mládež a trenéři brankářů.


Jak vzpomínáš na svůj první mistrák, bylo to doma s Břeclavi 5:0 a kulisa skoro 1200 diváků?
Dá se říct, že Břeclav byla v mém fotbalovém životě celkem důležitý klub. Hrál jsem proti ní při své premiéře v mužích, při premiéře v Lipině, a nakonec jsme tam i slavili postup do druhé ligy. Celkově se nám vždy proti Břeclavi dařilo. Fanoušci byli ve Frýdku vždy fenomén, o to více mě mrzí současný stav.

Ve stejném roce jsme doma v poháru dostali Spartu, ty jsi byl opět mezi tyčemi a po remíze 0:0 dospělo utkání až k penaltám, kde byl soupeř přesnější. Tenkrát po dlouhé době byly stovky zaplněny do posledního místečka. A jestli se v těchto situacích mluví o fotbalovém svátku, osobně bych psal o fotbalových narozeninách. Jak na zápas vzpomínáš? Jaké to bylo vychytávat Wilfrieda, Zemana, Matušoviče, bojovat na dálku s Jardou Blažkem?
Nejen pro mě to byl životní zážitek, který umocnil výsledek. Hrát před takovou návštěvou a v takové atmosféře se kolikrát nepoštěstí ani některým ligovým hráčům. Jsem moc rád, že jsem to mohl zažít. V zápase jako takovém jsem zase tak moc práce neměl, ale samozřejmě si nuly proti Spartě moc cením.

Následně se bojovalo každý rok o postup do druhé ligy, vždycky to o nějaký ten bodík nevyšlo. Nakonec přišla sezóna 2012/13 a postoupilo se z druhého místa. Jak v roce 2013 slavila Lipina postup?
S odstupem času si myslím, že jsme toho dosáhli hlavně díky už vzpomínané partě. Oslavy jsme si velmi užili. Následný začátek druholigové sezóny byl další úžasný zážitek, na který moc rád vzpomínám.

V postupové sezoně se na Stovkách sešla výborná parta, vzpomeňme na Švrka (Michal Švrček), Woziho(Radim Wozniak), Fituse (Petr Literák), Mozola, Teplého, Soukupa… pod vedením trenéra Duhana. Bylo tam takové to, a teď použiju větu z okresního přeboru: Je čas postoupit, kluci vyzráli?
Myslím si, že tomu bylo tak. Hodně kluků v té době včetně mě prožívalo nejlepší časy kariéry. Parta byla úžasná, a jak jsem řekl, měla na tom všem největší podíl. S kluky, se kterými se potkávám, potvrzují, že nic podobného už nikdy a nikde nezažili. Jen je škoda, že to s námi už poté nezažil Wozi, který po sporech s trenérem musel odejít. Nikoho jako on jsem ve fotbale nikdy nepotkal a myslím, že podobní hráči se už ani nerodí. O to více byl pro nás krok a odůvodnění p. Duhana nepochopitelné a myslím, že to o něm jako o člověku dost vypovídá. Škoda, že v první sezóně ve druhé lize, začaly v klubu problémy, které vyústily až v nynější šílený stav, který celkem dost špatně snáším.

Vzpomněli jsme kluky z týmu. S některými se potkáváš ve Frýdlantu, ale potkáš se i s těmi ostatními, třeba u nějaké exhibice, nebo pivečku?
Největší příležitost se potkat s klukama a zavzpomínat jsme měli při loňských narozeninách bývalého úžasného předsedy p. Myšky. Tam jsme se potkali ve větším počtu a bylo to parádní.

V čem si cítil ten razantní rozdíl mezi MSFL a FNL? Byla to kvalita, štěstí, přechod z amatérské sféry do profi, nezvyk jezdit přes republiku?
Pro nás jako hráče se až tak moc nezměnilo, už před postupem jsme jeli v takovém profi režimu. Zápasy byly celkem ve větším tempu, to je jasné, ale nějaký šílený rozdíl to nebyl, byl to prostě pořád fotbal. Co byl ale největší problém tak to, že přechod do profesionálního režimu nezvládl klub jako takový a ty následky si nese až do dnes.

Frýdlant se v divizi taky často pohybuje v horních patrech tabulky. Myslíš, že opět okusíš chuť MSFL, ale tentokrát s Frýdlantem?
Já jsem v takové fázi, že díky svému pracovnímu vytížení spíše každý rok přemýšlím, jestli vůbec budu další rok pokračovat. Fotbal a vše okolo mám ale velmi rád a je podstatnou součásti mého života, takže jen tak skončit moc nejde. Řeknu to takhle, moc rád bych naši soutěž vyhrál, ale že bych měl nějaký cíl si zachytat MSFL, tak to tak není.

Myslíš, že se v amatérských soutěžích dohraje alespoň podzim? Je to podle tebe férové, určovat vítěze a poražené po odehrání poloviny zápasů?
Celkově mi tato doba změnila pohled na to, co je anebo není férové. Beru to tak, že budeme vůbec rádi, když odehrajeme polovinu zápasů. U nás v Divizi nám chybí jen pár málo zápasů, takže by asi nebylo problém podzim dohrát. Podle mě ale bude rozhodnutí plošné a vzhledem k tomu, že jiným soutěžím toho zbývá dost, tak už začínám být spíše skeptický. To, jestli by někdo pak postupoval anebo sestupoval, mě upřímně moc netrápí.

Proč Kexik?
Celkem častá otázka, tahle přezdívka se se mnou táhne už od přípravek, nějak jsem se k tomu dostal přes preclík apod. S x to píšu od té doby, protože jsem si tehdy myslel, že se to tak píše. (s úsměvem)

Co se ti vybaví jako první, když ti řeknu Stovky?
9 let můj druhý domov, fantastičtí fanoušci, a hlavně Franta Vojvodík.

Když Lipina? Schody?
Ze schodů jsem se naštěstí vždy nějak ulil. Teď se mi vybaví hlavně klub, který velmi hazarduje s přízní spousty lidí, kteří ho mají v srdci. A doufám, že se brzy zbaví všech lidí, kteří na něm už delší dobu jen parazitují.

Jaký vzkaz bys poslal fanouškům Lipiny?
Ať mají hlavně pevné nervy a jsou jednotní. Věřím, že jim Lipina začne dělat brzy zase radost, a že časem zažijí podobné zážitky, které jsme spolu mohli na fotbale zažívat v minulých letech.

Děkujeme Ondrovi, za jeho odpovědi a čas. Přejeme mu mnoho životních i fotbalových úspěchů.
Já děkuji za krásné roky, které jsem i díky Vám mohl v klubu prožít.

AUTOŘI ROZHOVORU: Oficiální Facebook stránky fanoušků Lipina Ultras official

TOPlist