Důstojné hřiště pro Valcíře, počátky Slezanu

F r ý d e k-M í s t e k - V úvodním dílu bohaté historie klubu jsme si připomněli úplné začátky, nyní navazujeme tam, kde jsme skončili, v roce 1928. V té době vzniká předchůdce Stovek, hřiště, které plnilo roli prvního stadionu až do sedmdesátých let. Rok 1928 je pak významný pro Slezan, datuje se k němu totiž jeho oficiální vznik.

Hřiště a pošilhávání po divizi

O úvodních útrapách fotbalistů Karlovy Hutě jsme si povídali minule. Nakonec se vlastní hřiště povedlo vybudovat, ale sloužilo spíše jako tréninkové. Tak se samozřejmě začaly rodit plány na hřiště nové. V roce 1928 tak vzniká přímý předchůdce Stovek. Pojďme se ponořit do vzpomínek tehdejšího hráče Václava Mydláře, který přišel do Karlovy Hutě v roce 1929. „Hráli jsme na hřišti, které sloužilo jako hlavní až do sedmdesátých let. Na té straně od kolonie i na druhé straně od řeky byly hráze, které byly později brigádnicky rozvezeny. Za předsedy fotbalového klubu pana Františka Kachla se udělala sbírka mezi členy a hráči s vkladem 100 korun a za tyto peníze se zakoupila prkna. Společně jsme pak vybudovali plot kolem hrací plochy a postavili kabiny. Jinak jsme se převlékali v hostinci na Husinci ve Sviadnově, nebo v závodním hotelu. Fotbalistům pomáhala i řeka Ostravice, která sloužila jako tehdejší sprchy a regenerace. „Po utkání jsme se umývali v řece Ostravici, nebo v kolonii pod pumpou od jara do podzimu. Dresy nám prala paní Kaplanová a kopačky nám opravoval Tonda Korč.

Karlova Huť v roce 1929 vstupuje do Československé asociace fotbalové a hraje nižší soutěže Slezské župy (foto vpravo ze zápasu SK Moravská Ostrava - SK Karlova Huť 4:4, foto: J.B.). V té době už se o fotbal začíná zajímat i vedení podniku a podporovat jej, což se samozřejmě projevilo i na fotbalovém progresu. „Asi rok po příchodu jsem hrál za B-mužstvo. Pak odcházelo hodně hráčů do nově utvořené proletářské tělovýchovy, a tak jsem nastoupil jako levý záložník za Karla Krahuta, a to po dobu čtyř let a později již v útoku. Bylo to v období, kdy se organizovala československá kopaná a tvořily se župy. My jsme byli zařazeni do slezské župy fotbalové, uvedl Václav Mydlář a ve vzpomínkách doplňuje i své tehdejší spoluhráče. „V době mých začátků v A-mužstvu hráli ještě se mnou Petřkovský, Kaplan, Satzer, Lichnovský, Rek, Macura, Barvík, Štěpánek, Elis, Doležal, Svěrkoš a další.“ Fotbalovou kariéru ukončil Václav Mydlář v roce 1938, kdy se zranil při kvalifikačních zápasech o postup do divize, poté byl dlouholetým okresním fotbalovým funkcionářem.

Z archivních vzpomínek Václava Mydláře ale můžeme i vypozorovat, že činnost klubu nebyla jen fotbalová, ale i celospolečenská. „Vzpomínám si, kromě fotbalových utkání a výsledků i na jeden případ, když jsme pořádali maškarní sportovní bál v závodním hotelu, připravila nám děvčata z kolonie příjemné překvapení – přišla oblečena kompletně jako fotbalová jedenáctka, a jak se přiznala, látka byla koupena z vlastních prostředků a na každé košili bylo jedno písmeno SK Karlova Huť, to dokazuje i vzácné foto v našem klubovém archivu.

Na závěr povídání ale zpět na hřiště. Jak bylo zmíněno Valcíři se prostupně prokousali až na dohled fotbalové elitě. V roce 1934 hráli již I.A. třídu a odtud už to byl jen krok do divize, která byla v té době ekvivalentem dnešní druhé ligy. Roku 1938 to tedy ještě nevyšlo, povedlo se to až v nelehkých a smutných časech protektorátu a 2. světové války.


Pohled na hřiště Karlovy Hutě z leteckého snímku z roku 1937.

Rodí se SK Ostravica Frýdek

Zatímco v roce 1928 se v Karlově Huti budovalo hřiště a spřádaly plány na postup do divize, vznikl klub, který bude mít v historii Frýdku-Místku také nesmazatelné místo – SK Ostravica Frýdek. Předchůdce Slezanu svým vznikem potvrdil velký rozvoj a popularitu kopané v Československu. 1. října 1928 se v hotelu Silesia konala první ustavující schůze. Popud na vytvoření klubu vyšel od mladých sportovců, kteří přesto, že neměli hřiště, fungovali a hráli na hřištích soupeřů. Tedy obdobný scénář, kterým si na začátku prošla i Karlova Huť. Prvním předsedou sportovního klubu se stal A. Winkler, fotbal měl pak na starosti A. Vlček. Velkým tématem byl samozřejmě název klubu, hodně příznivců měl návrh názvu Viktoria, nakonec ale zvítězil návrh pana Klementa SK Ostravice Frýdek, který byl od roku 1932 rozšířen na SK Ostravica Frýdek-Místek (foto vpravo ručně vyšívaný originál vlajky SK Ostravica Frýdek-Místek z 30 let minulého století, který je umístěn v kanceláři atletického oddílu Tělovýchovné jednoty Slezan Frýdek-Místek, z.s) jelikož v klubu bylo zastoupeno i velké množství členů z Místku. Ještě připomeneme, že klub zaštiťoval krom fotbalu i lehkou atletiku, těžkou atletiku, házenou, cyklistiku a ženské sporty.

Název, stanovy, administrativa, byly vyřešeny. Ale jak bylo uvedeno v začátku, hlavním cílem bylo vlastní hřiště. A bylo to, jak se říká, na dlouhé lokty. První zápasy sehrála Ostravica na cvičišti místní tělocvičné jednoty, pak budování hřiště u řeky Ostravice za "radiobarem", jeho ztráta, opětné stěhování se na cvičiště, pak na hřiště DTJ a konečně postavení vlastního hřiště. Na jeho místě dnes stojí stadion atletů Slezanu Frýdek-Místek.

Zdroj článku: Archiv klubu, 20 let Ostravsko-Valašského sportu, masaryk170.cz

HISTORIE 1. DÍL: Fotbalové začátku stoletého klubu

TOPlist